Nenechte stát porušovat vaše práva
Kdy můžete žádat náhradu škody od státu:
Trestní stíhání
Byli jste trestně stíháni, i když jste trestný čin nespáchali
Přestupek
Byli jste přestupkově stíháni, i když jste přestupek nespáchali
Vadné rozhodnutí
Stát ve vaší věci vadně rozhodl, i když rozhodnutí bylo následně zrušeno a napraveno bezvadným rozhodnutím
Dlouhé řízení
Správní či soudní řízení s vámi bylo nepřiměřeně dlouhé
„Právo na náhradu škody občana vůči státu vzniká v řadě případů chybného jednání státních institucí. Ne všichni občané však vědí, že odškodnění mohou získat např. i za nepřiměřenou délku správního či soudního řízení, která je bohužel častým nešvarem české justice. A neměli by se bát toto právo uplatňovat.“
Mgr. Ing. Jan Bouček
Odškodnění nepřiměřených délek řízení je v řádu desítek tisíc korun. Za nezákonnou vazbu se většina nároků vymožených v soudních řízeních pohybuje v řádu stovek tisíc korun.
Tato služba vás nic nestojí, ale můžete peníze získat.
Příklad 1
Poškozený je účastníkem soudního řízení, které je nepřiměřeně dlouhé, přičemž je naprosto nepodstatné, zda žaluje či je žalován nebo uspěje či neuspěje v řízení. Každý rok takového řízení je odškodňován částkou 15.000 až 20.000 Kč.
Příklad 2
Poškozený byl trestně stíhán a byl zproštěn obvinění. Poškozený má právo na odškodnění z nezákonného rozhodnutí, které má kompenzovat stres, který je spojen s trestním stíháním. Pokud byl poškozený ve vazbě, má právo na odškodnění za nezákonnou vazbu. Stát obecně přiznává částku 500 až 1500 Kč za den vazby.
Příklad 3
Poškozený byl trestně stíhán a odsouzen, přičemž trestní řízení bylo vedeno o nepřiměřeně dlouhou dobu (např. věc byla vracena vyššími soudy k novému projednání) a soudy nepřihlédly k nepřiměřené délce řízení při snížení uloženého trestu.
Příklad 4
Poškozený byl účastníkem správního řízení, které trvalo nepřiměřeně dlouho.
Občan má nárok na náhradu škody od státu – často ho však nevyužívá
Stát je tím, kdo v našem životě hraje důležitou roli, neboť na sebe převzal povinnosti „regulovat“ vývoj společnosti. My jako občané pak státu za tuto jeho činnost odvádíme peníze v podobě daní a poplatků. S ohledem na toto uspořádání vztahů pak občan očekává, že stát bude vykonávat svou činnost odpovědně/spravedlivě.
Protože stát je jen právní fikce, která je naplňována skrze lidské konání, tak logicky dochází k lidskému selhávání při výkonu státu tak, jak se to stává v běžném životě běžným lidem. Důvody tohoto selhání mohou být různé. Někdy k tomu může docházet nevědomky (kakofonie vztahů, které není vždy v kontextu celku postihnout), nedbalostí (nedostatečnou péčí či odborností) či zcela úmyslně (selhání jedinců, kteří úmyslně zneužívají svou pravomoc).
Základním principem každého našeho jednání je i odpovědnost za takové jednání. Tak je to i v případě státu, který pokud selhává, má odpovědnost za takové selhání, pokud tak naruší práva jiného.
Pokud stát poruší svou povinnost a zasáhne výkonem svého veřejného práva (správního či soudního) do práva jedince (i právnického osoby), pak je možné žádat náhradu škody a tuto po státu i vymáhat. Právo vymáhat náhradu škody vůči státu je základním právem, které je výslovně garantováno čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod: „Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.“
Vymáhat nárok na náhradu škody vůči státu není nic zavrženíhodného, ale naopak, jedná se o činnost, která by měla by měla být považována za snahu kultivovat společnost. Odpovědnost má jednak stránku finanční, kterou se reparuje újma poškozenému, a jednak stránku preventivní, která působí na budoucí chování státu resp. osob jednajících za stát.
Člověk by neměl přistupovat ke státu se servilitou a nechat si líbit zásahy do svých práv jen proto, že tak činí stát a stát má moc na poškozeným i v jiných oblastech života.
Je nutno si uvědomit, že stát je ten, který by měl stát první v řadě na spravedlnost tak, aby dával svým občanům příklad, jak se chovat a jak budovat úctu k zákonům a vyšším hodnotám.
Statistiky
Ohledně nároků na odškodnění nepřiměřených délek řízení je možno konstatovat, že odškodnění, které je pro klienty dosahováno v rámci soudních řízeních je v řádu desítek tisíc Kč. Ohledně nároků za nezákonnou vazbu se většina nároků vymožených v soudních řízeních pohybuje v řádu stovek tisíc Kč.
V Česku přibývá počet lidí, kteří se cítí být poškozeni postupem justice, a žádají odškodnění. Loni jim stát zaplatil rekordních téměř 150 milionů korun. Je to nejvyšší částka za posledních 15 let. Třeba oproti roku 2020 je o asi 30 milionů vyšší. Řada lidí se ale o odškodnění musí soudit déle než deset let.
(Český rozhlas, 19. 4. 2022)